Poprvé na cvičáku...

V pátek měl Monty 13 týdnů, dostal třetí dávku  svého očkování (prozatím poslední) a v neděli jsme s ním poprvé vyrazili na cvičák. Byla jsem zvědavá, jak zvládne více cizích psů najednou. Nějaká seznamování již proběhla, se sousedovic osmiměsíční fenkou dovádí ostošest, ale vše v domácím prostředí... Šli jsme o půl hodiny dříve, aby se trochu s prostředím seznámil, očuchal, poznal nové pachy...

Pejsků různých ras přišlo se svými páníčky opravdu hodně. Monty se chtěl hned s každým kamarádit, to je prima, jen si musí dát pozor, kdo chce také kamarádit s ním...

Máme skvělého trenéra. (Zapomněli jsme, jak se psí miminko vychovává , načetli jsme nějaké knížky, koukli na videa, ale nejlepší je názorná ukázka naživo.). Výborně vysvětluje, ukazuje, všímá si jak  kdo pokyny provádí a případně opravuje. Jedna paní byla nešťastná, že její mazlík na naše mimi výhružně vrčí, prostě se mu nelíbil. Během několika minut nám předvedl, jak psa uklidnit a nakonec se oba podělili o kousek salámu z jeho ruky. :-)

Nový kamarád...

Tento bafík si našeho Montyho zamiloval...

Jsme (já, páníček i Monty) plni nových dojmů, zážitků. Těšíme se na další týden... :-)

Poslouchá páníček i Monty... ;-)

Mějte krásný týden, u nás prší, hned bude vše zelenější. :-)
D. ♥

Nový člen rodiny...

V prosinci nám odešel náš věrný kámoš Rex (13 + 1/2).  Kdo jste někdy měl pejska (nebo jiné zvířátko), víte, jak je to smutné. :-(

Bez čtyřnohého hlídače se u nás neobejdeme a tak jsme hledali, kdo má nová štěňátka. Ani jsme netušili, že nedaleko od nás je chovná stanice německých ovčáků Saebastes  a nabízejí nové přírustky. Jedno z jejich miminek se u nás už zabydluje. :-)

Narodil se 12. 1. 2018 a jmenuje se Monty. Je to opravdu naše mimi - 4 x denně jídlo, venčit, hrát si s ním, aby nesmutnil a samozřejmě také trochu vychovávat, aby z něj vyrostl hodný kámoš, na kterého se můžeme spolehnout. ;-)

Tento pelíšek jsem mu ušila, aby měl kde spát, ale jako první ho otestovala naše Bublina. ;-)

Běhám,...

peru se,...

vítězím,... ;-)

zkouším zoubky,...

baštím,...

...a pak spím. :-)

Tak jsem vám trošku představila našeho nového člena rodiny.
Děkuji za nakouknutí a pokud mi zanecháte zprávičku, jakého zvířecího mazlíčka máte vy, budu moc ráda. ♥
Mějte se sluníčkově. :-)
D.

Pletenou čepičku...

...jsem stihla umotat v posledních minutách minulého roku. ;-) Pletla jsem ze Selmy od Vlniky na kulatých jehlicích č. 4/40 cm a stačilo mi 50 gramové klubíčko. Není nijak pracná, ale trochu mi to nevycházelo a párat tuto přízi zrovna moc dobře nejde. Má chloupek, který očka jen tak nepustí, a tak jsem si musela malinko pomoci nůžkami. ;-) Jinak je příze na omak příjemná. Trochu opožděně jsem si vzpomněla, že jsem chtěla zaplést reflexní nit, abych byla večer více vidět. ;-) Tak je jen na vršku jedna řada a ještě jsem ji zamotala do bambule. S tou bambulí si nejsem až tak jistá. Moje drahá polovička prohlásila, že to s ní vypadá líp, ale nevím... Možná ji nakonec odpářu. ;-)

Dnes se u nás konečně pořádně rozchumelilo, tedy až trochu moc, protože se budu obtížněji dostávat do práce...Ale děti budou mít radost. :-)

Mějte se fajn! :-)

Moc děkuji za nakouknutí i za milé komntáře. D. ♥

Dárečky...

... které jsme ještě ve družině stihli dokončit, byly jednoduché, ale děti jejich výroba velmi bavila. ;-) Tvořili jsme ze samotvrdnoucí hmoty, která je v poslední době ve velké oblibě. Děti vyvalovaly, vykrajovaly, případně tvarovaly svými prstíky (např. malá srdíčka). Pak už jsme jen čekali, až nám ozdobičky úplně vyschnou, abychom je pomocí přírodních provázků navázali na "bambusové" tyčky. Děti mě moc mile překvapily, uzlíky většinou zvládly samy,  jen někde jsem  pomohla více utáhnout. :-)

Na dárečky jsme ještě vyrobili dárkové taštičky z krabice od mléka.  Stačilo je polepit pěknými vánočními ubrousky, přidělat poutka a bylo hotovo. ;-) Někteří se nespokojili pouze s jednou, ale odnášeli si jich domů několik se slovy -  po Vánocích budu pokračovat... ;-) 

A ještě se chci pochlubit, jak zajímavě zabalený dárek jsem dostala já. Kamarádka a kolegyně v jedné osobě mi předala opravdu krásnou kabelčičku. Ale ona to nebyla opravdová kabelka, ale takto úžasně zabalený dárek. :-) Já jsem svůj zabalený dárek zapomněla vyfotit (jako obyčejně), tak alespoň ukáži, co skrýval. ;-)

Mějte se fajn a poslední dny tohoto roku si užijte hlavně ve zdraví! :-)

Děkuji za Vaše  nakouknutí a pokud mi tu zanecháte komentář, moc mě to potěší. D. ♥

P.S. Stále nemohu k některým z Vás přidávat komentáře. Moc mě to mrzí. :-(

Přáníčko...

Veselé Vánoce Vám chci přát,

aby měl člověk člověka rád.

Aby jeden druhému štěstí přál,

aby ten nový rok 2017 ze něco stál. :-)

 

Vločku...

...z dřevěných kolíčků jsem viděla u Aničky. (Určitě k ní nakoukněte, je to moc velká šikulka. ;-)) Nejdříve jsem vyzkoušela sama a poté pelášila do drogerie pro několik balíčků dřevěných kolíčků pro moje družinové děti. Paní prodavačka myslela, že chci kusovky, dnes již tyto kolíčky asi nikdo moc nenakupuje, a začala vysvětlovat, kolik jich je v jednom balíčku... ;-) Trochu jsem byla zklamaná kvalitou, s těmi dřívějšími se to nedá srovnat.
Kolíčky jsme rozebrali, abychom je následně slepili, ale rovnými ploškami k sobě. Kolíčky jsme si poslepovali před vycházkou a po návratu jsme již kompletovali. A protože děti mají rády vše třpytivé, použili jsme na jejich dozdobení stříbrné třpytky. Umíte si představit, jak to ve družině vypadalo, ale co bychom pro ty rozzářené oči neudělali... ;-)

Mějte se pohodově v tom předvánočním shonu... :-)

D. ♥

Peču, pečeš, pečeme...

... to jsou nejčastější slova, která v posledních dnech kolem nás poletují... ;-) Já letos peču jen tak symbolicky, aby bylo na štědrovečerní stůl. Bytem musí zavonět hlavně perníčky, z lineckého těsta budou ve finále tři druhy ;.) a vanilkové rohlíčky samozřejmě nesmí chybět. Pak ještě něco málo nepečeného a je hotovo. Jeden druh jsem přece jen ještě přidala -  koka sušenky. Nejsou typicky vánočním cukrovím, ale měla jsem na ně již dlouho zálusk a tak jsem vyzkoušela. Jejich zhotovení je rychlé, snadné a i syn, který jí jen perníčky, je pochválil a hned několik kousků spořádal. ;-) Recept jsem našla u Moniky. Její blog určitě stojí za nakouknutí.

Na domácí koka sušenky potřebujeme: 

• 100g kokosu
• 240g hladké mouky 
• 220g měkkého másla
• 1 žloutek
• 120g moučkového cukru (Monika dává třetinu pravého vanilkového)
• 3 vrchovaté lžíce kakaa
• špetku soli 

Ze surovin rukama vypracujeme těsto a můžeme tvořit (já si ho dala na chvilku do ledničky zatuhnout). Na plech vyložený pečícím papírem klademe malé kuličky (pečením trochu zvětší svůj objem)  a vidličkou lehce rozmáčkneme na placičky. Pekla jsem na 180°C asi 10 minut. A to je vše. Chtěla jsem ještě lehce dozdobit čokoládou a kokosem, ale děti to zamítly. ;-)

Ať pečete, či nikoli, užívejte si každého dne a nikam se nehoňte...

Mějte se fajn! D. :-)

Děkuji za nakouknutí i za milé komentáře, které mi tu necháváte. Mám z nich velkou radost. ♥